Ministerstvo spravedlnosti České republiky sděluje, že povinným je Ústavní soud České republiky

Pan Dušan Dvořák
dusandvorak@seznam.cz
http://nase-vase-olomouc.blogspot.cz/

6.8.2015 čj. MSP-542/2015-OT-OSV

Vážený pane Dvořáku,

             k Vašemu dotazu ze dne 2. 8. 2015 je třeba v prvé řadě připomenout to, co Vám již bylo opakovaně sděleno, totiž že podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Pod pojmem „názor“ je třeba rozumět rovněž právní názor a výklad jednotlivých ustanovení právních předpisů či právních předpisů jako celku. Okruh působnosti Ministerstva spravedlnosti ČR je pak vymezen v ustanovení § 11 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Z citovaného ustanovení rozhodně nevyplývá, že by Ministerstvo spravedlnosti ČR bylo v rámci svých kompetencí oprávněno k podávání výkladu zákona. Ministerstvo spravedlnosti ČR není povoláno ani poskytovat právní pomoc v jednotlivých věcech. Tuto činnost vykonávají především advokáti. Shledáte-li tedy v některém z právních předpisů nejasnost, doporučuji Vám obrátit se s žádostí o právní pomoc na některého z advokátů, případně na některou z bezplatných právních poraden. 

 Dále mi nezbývá než zopakovat, že Vaše dotazy uvedené v bodech č. 1), 2), 3), 4) a 5) se vztahují k působnosti Ústavního soudu. Doporučuji Vám proto obrátit se s těmito dotazy přímo na něj. Vzhledem k tomu, že bod č. 6) Vaší žádosti se týká postupu Policie ČR, nemůže Vám být ani tento dotaz Ministerstvem spravedlnosti ČR zodpovězen. Konečně k bodu č. 7) mi nezbývá než uvést, že není zcela zřejmé, o jakou informaci žádáte, nicméně znovu odkazuji na výše řečené týkající se § 2 odst. 4 InfZ.

 S pozdravem

 Mgr. Alena Koktová

oddělení styku s veřejností

sekce státního tajemníka

 Ministerstvo spravedlnosti ČR

Vyšehradská 16, Praha 2, 128 10

tel.:      +420 221 997 270

e-mail:  akoktova@msp.justice.cz

www.justice.cz

Datum: 2. srpna 2015 12:27
Předmět: NALÉHAVÉ - žádost ze zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb.
Komu: podani@usoud.cz, posta@msp.justice.cz
Kopie: Kancelář veřejného ochránce práv <epodatelna@ochrance.cz>
 

1) Podle zákona musí stěžovatel podat ústavní stížnost do 2 měsíců od posledního napadaného rozhodnutí. Sdělte, jaké je rozhodné datum pro zahájení lhůty, když advokát stěžovatele dosud usnesení nejvyššího soudu neobdržel od okresního soudu, ale stěžovatel  označovaný ústavním soudem opakovaně (viz níže usnesení) za právně nezpůsobilého se soudit a vymáhat škody si dané usnesení už před měsícem a půl vyzvedl ve spisovně okresního soudu, ale advokát ho ještě neviděl a chce vše oficiálně dostat od soudu? Počítá se datum od přijetí usnesení nejvyššího soudu advokátem, nebo od data přijetí stěžovatelem? Jaké ustanovení to upravuje?

2) Podle zákona musí ústavní stížnost podat advokát. Sdělte, jak má stěžovatel postupovat a jaké ustanovení to řeší, když již 5 advokátů odmítlo podat ústavní stížnost stěžovatele na napadané usnesení nejvyššího soudu podepřené důkazy a žádající v rámci ústavní stížnosti kárně řešit kartel soudců, státních zástupců a soudců v níže uvedených řízeních a žádající dané aktivní ústavní soudce vyloučit v řízení v plénu při podané páté ústavní stížnosti dle čl. 36 a 37 zákona o ústavním soudu?

3) Sdělte jména asistentů soudců pomáhajících soudcům ústavního soudu řešit usnesení ústavního soudu č.j. II. ÚS 664/12, IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14 Zejména asistenta soudce zpravodaje první stížnosti, tzn. asistenta profesora Hollandera. Pokud na daných usneseních participovali jako asistenti pracovníci ministerstva spravedlnosti nebo vnitra nebo jiní externí poradci, toto sdělte rovněž a uveďte prosím jejich jména a tituly.

4) Sdělte, zda žádost ústavnímu soudu projednat věc celým plénem a veřejně a v naléhavém režimu (zastavení mučení, mrzačení a zabíjení občanů doložené ve výše uvedených usneseních lékaři včetně soudního znalce) a spojené s vyloučením asistentů a ústavních soudců řešících usnesení č.j. II. ÚS 664/12, IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14 nesnese nějaké (jaké?) výjimky a může být podána bez advokáta?

5) Má stěžovatel právo žádat ústavní soud o přidělení advokáta ex officio v řízení dle žádosti č.4 v naléhavém režimu dle čl. 39 zákona o ústavním soudu? Ministr vnitra Milan Chovanec na interpelaci poslance Martina Novotného i při doložení zločinů státních orgánů spáchaných dle § 401 trestního zákoníku a dle § 149 v odstavci 4 dne 22.7.2015 odpověděl, že neví, zda policie opět (pošesté) rozkrade výzkumnickou farmu stěžovatele v Ospělově i přes doložení §§ 28 a 31, odst. 1 trestního zákoníku a doložení 15 žádostí o policejní ochranu stěžovatele a současně měsíční ceně léčby konopím v lékárně přes 50 tisíc Kč za 180 gramů holandské marihuany, když má stěžovatel invalidní důchod a nechce tuto žádnou klinickou studií nepodepřenou vysoce omamnou marihuanu, ale konopí?

6) Ministr vnitra a krajský soud stěžovateli uvedli, že policie vychází při měření obsahu THC v konopí z normy OSN, policie říká, že vychází ze zákona o návykových látkách a napadané usnesení nejvyššího soudu uvádí, že policie vychází z normy EU. Sdělte, když se konopí může od 20.5.2004 dle § 29 zákona o návykových látkách pěstovat do 100m2/občana bez hlášení, může povinný sdělit bližší údaje  o tomto policejním vycházení končícím zpravidla u soudu nepodmíněnými či podmíněnými tresty, když rozdíly v obsahu THC mohou být až 100 násobně odlišně dle určení vzorku k měření obsahu THC? Ví povinný, jaký je reprezentativní vzorek k měření obsahu THC v konopí, když je na zahradě 800 rostlin?

7) Mohl by povinný sdělit ze zákona o informacích či napovědět, jaký právní nástroj užít, aby níže v příloze uvedené právní otázky odmítané podat od roku 2010 Soudnímu dvoru EU se souhlasem výše uvedených ústavních soudců žádacích stěžovatelem vyloučit v projednání v plénu a nově opět zakázané předat SDEU nejvyšším soudem, našly odpověď a rozhodnutí s razítkem České republiky? Mohl by povinný na tyto právní otázky odpovědět? Viz příloha

Děkuji a jsem s pozdravem

V Olomouci dne 2.srpna 2015

Dušan Dvořák, 12.1.1962, 779 00 Olomouc

Příloha: právní otázky

1. Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011 - č.j. 11 Tdo 181/2015), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?

2. Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

3. Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?  

4. Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

5. Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

6. Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?

            7. Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

              

               8. Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předán Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

               9. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?   

            10. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?

               11. Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

English

1)     Does article 267 par. 3 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (Zákon o návykových látkách, henceforth Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No. 8 Tdo 1231/2011) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision of the European Community, specifically an EC directive, which however must not be transposed.

2)     Given that following Act 362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to authorities to regime under which growing hemp without prior notice to authorities is allowed up to a growing area of 100^m2 per person, does § 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

3)     Does the European Commission regulation (EC) No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp varieties following the “Community method for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the regulation from being enacted?

4)     Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new THC content threshold for research (experimental) and industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

5)     Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime under which licences for manipulation with addictive substances could not applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

6)     Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for national regularization such as Decree No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation, dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the requirements for the properties of medicinal hemp?

7)     Does art. 24a of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

8)     Does art. 24b of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

9)     Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal use?

10)  Considering the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal purposes?

11) Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the legal regime of separation substances from hemp for research and medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
-------------------------------------------------------------------------------

Pan Dušan Dvořák
dusandvorak@seznam.cz
http://nase-vase-olomouc.blogspot.cz/
 
Datum: 11. srpna 2015
Předmět: sp.zn.: 32/2015

Vážený pane Dvořáku,

s ohledem na skutečnost, že žádáte urgentní odpověď, volím tuto cestu. Ohledně Vašich dalších dotazů obdržíte následně rozhodnutí ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. 

Tážete se, zda Vás ombudsman může zastupovat u soudu a žádáte o právní pomoc. 

Ochránce je ze zákona oprávněn prošetřovat činnost, příp. nečinnost úřadů (např. finanční úřad, stavební úřad, úřad práce, atd.), dále provádí návštěvy zařízení, kde mohou být osoby omezeny na svobodě a poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace. Ochránce není oprávněn zastupovat kohokoliv u soudu a není ani oprávněn poskytovat právní pomoc (a to ani ve formě odpovědí na právní otázky). Toto náleží především advokátům. 

Vážený pane Dvořáku, 

s ohledem na obsah Vašich dotazů si Vám dovoluji v příloze zaslat leták, ve kterém se dočtete co vlastně ochránce může dělat, v jakých věcech a co by měla všechno obsahovat stížnost ochránci.

 S pozdravem

 Mgr. Petra Zdražilová

vedoucí odboru právního

Kancelář veřejného ochránce práv

Údolní 39, 602 00 Brno

+420 542 542 360

zdrazilova@ochrance.cz

Dne 3.2. 2003 odvezen na popud neadekvátně jednající kolegyně psychiatry do olomouckého blázince s údajnou nikdy nedoloženou schizofrenií, zavřen do pokoje a klecového lůžka s nebesy a napíchán farmaky, až se zkroutil a slintal, po převozu policiejní eskortou do šternberské pakárny dne 13. 2.2003 z pakárny za pomoci manželky utekl domů: http://verejny-ochrance-prav.blogspot.cz/
Dána olomoucká soudkyně schvalující hrůzy diplomaticky vyjádřené ve stanovisku ombudsmana má dnes invalidní důchod v důsledku schizofrenie .......